Mikuláši, Mikuláši, kdopak nám tu děti straší?

Od pondělí to v naší školce vonělo čertovinou. Děti si celý týden hrály na malé čertíky a učily se dovednostem, na které by byl kdejaký opravdový čert náležitě pyšný. Děti tančily čertovské rejdováky, zpívaly tematické písně, učily se básně, cvičily čertí rozcvičku, stavěly peklo, zkrátka vše se celý týden dělo ve školce po čertovsku. Čekala nás v dalším týdnu ještě jedna událost, na kterou se děti pečlivě připravovaly, a to příchod Mikuláše. Někdo měl obavy, strachoval se, jiný se těšil a ve vzduchu viselo zvláštní tajemno a otázka, zda Mikuláš tento rok vůbec přijde. Přišel! Opět se objevil a doprovázen čertem a andělem, ke každému dítěti promluvil. Děti mu zazpívaly písničku, přednesly básničku a pak už jen anděl předal dětem koš plný dárků a čert, ač zprvu nechtěl, se musel do pekla vrátit sám. Věříme, že i přes pár slziček si děti tento den užily a teď už si budeme všichni užívat adventní čas a těšit se na příchod Ježíška.